Všichni máme sklon považovat vědecké teorie za neměnná fakta i přesto, že lidské poznání se neustále mění a vyvíjí.

Při tom si neuvědomujeme, že každá vědecká teorie je v podstatě rozpracovaný a neuzavřený pohled vědců na určitou oblast zkoumání.

Výzkum je založen pouze na těch informacích, které jsou pro vědce známé či dostupné. Dá se říci, že charakter vědeckých teorií nebo našeho poznání světa jako celku je takový, že se bude neustále vyvíjet, měnit či doplňovat.

Někdy dochází ve vědeckých teoriích ke změnám. A přestože odhalení nového poznání je vzrušující, vždy to bývá i velmi náročné. A to z naprosto pochopitelných důvodů.

Vědecké poznatky, dogmata a pokrok v minulosti

Pro drtivou většinu z nás je velmi náročné změnit pohled na hluboce zakořeněná přesvědčení, pokud jsou navíc „podložena“ vědeckými dogmaty. Nemluvě o tom, že bychom se měli těchto přesvědčení vzdát úplně.

Dokonce i v případech, když je zcela zřejmé, že stará teorie je ve světle nových poznatků neplatná nebo alespoň neúplná. A nejčastější reakcí v těchto případech bývá hněv či velká míra pochybností.

Stačí si vzpomenout na dobu, v níž se potvrdilo, že Země je kulatá planeta, že to není plochá deska a není středem vesmíru. Katolická církev zašla tehdy až tak daleko, že pronásledovala a dokonce popravovala vědce či „volnomyšlenkáře“, kteří jí odporovali.

Přesuňme se rychle do dnešní doby, která se naštěstí v mnohém liší od minulosti. Je sice pravda, že hodně společností, na kterých jsme do určité míry závislí, jsou podezřelé z korupce, podvodů či překrucování informací.

Na druhé straně však můžeme říci, že dnešní doba je po mnoha stránkách daleko lepší než všechny předchozí.

S tímto tvrzením se nemusíte ztotožňovat, to však není předmětem tohoto článku. Ale vraťme se k dnešní době.

Vědecké výzkumy ohledně meditace

Pokrok v dnešní době se ukazuje například i v tom, že vědecký výzkum se začíná více a více zaměřovat i na ty okruhy zkoumání, které byly ještě donedávna považovány za „duchovní nesmysly“.

Věda se začíná zaměřovat i na nematerialistické okruhy a jedním z těchto okruhů je meditace.

Jen za posledních několik let se objevilo velké množství vědeckých důkazů, které přímo mluví o prospěšných účincích meditace na náš organismus.

To jen potvrzuje správnost vědecké teorie, podle níž je náš organismus přímo propojen s naší myslí a jeho (zdravotní) stav na ní do značné míry závisí.

Výzkum č. 1

Například vědci z Harvardu ve Všeobecné nemocnici v Massachusetts ve Spojených státech (Massachusetts General Hospital (MGH)) provedli výzkum, který trval osm týdnů.

Vědci zde pozorovali účinky meditace na lidský organismus a dospěli k závěru, že pravidelná meditace vede již po osmi týdnech k přestavbě šedé hmoty našeho mozku.

Uvedený výzkum je vůbec první svého druhu a prokazatelně potvrdil, že pravidelná meditace vede už po krátkém čase ke změnám ve struktuře šedé mozkové hmoty.

Další zajímavostí, kterou se vědcům podařilo odhalit, je fakt, že pravidelná meditace má nezanedbatelné účinky na léčení nemocí trávicího ústrojí, syndromu dráždivého tračníku (IBS) a zánětlivých onemocnění střev (IBD).

V uvedeném výzkumu se zjistilo, že meditace navozuje tzv. relaxační odezvu, která zmírňuje příznaky všech výše zmíněných onemocnění.

Relaxační odezvu bychom mohli popsat jako tělesný stav hlubokého uvolnění a klidu, který mění tělesnou a duševní reakci na stres.

Kromě toho se vědcům podařilo zjistit, že pravidelná meditace napomáhá k expresi (vyjádření) konkrétní skupiny genů v naší DNA, kterým vděčíme za zpomalení stárnutí našeho organismu.

Aby toho nebylo málo, vědci také potvrdili, že meditace zlepšuje zdraví našeho organismu už na buněčné úrovni, a to tím, že zlepšuje odolnost a obranyschopnost našich buněk.

Výzkum č. 2

Další výzkum ohledně příznivých účinků meditace se uskutečnil na neurologickém oddělení Lékařské fakulty Kalifornské univerzity (UCLA School of Medicine).

V tomto výzkumu se ukázalo, že osoby, které se meditaci věnují dlouhodobě a pravidelně, mají mladší mozek a hustší tkáň v těch částech mozku, které jsou ve vyšším věku náchylnější k degeneraci.

Výsledky tohoto výzkumu naznačují, že meditace udržuje náš mozek fit a chrání ho před degenerativními procesy, které jsou ve vyšším věku zcela běžné.

Závěr tohoto výzkumu zní:

„Mozek lidí ve věku 50 let, kteří se věnují meditaci dlouhodobě, je v průměru o 7,5 let mladší než mozek lidí, kteří se meditaci nikdy nevěnovali.

Po padesátce je mozek meditujících lidí každým rokem mladší o další jeden měsíc a 22 dní ve srovnání s mozkem lidí, kteří se meditaci nevěnují.“

Tak co na to říkáte? Vcelku mimořádné zjištění, že ano? U některých lidí, kteří se zúčastnili výzkumu, se opravdu zjistilo, že jejich mozek je ve skutečnosti mladší o celých 10 let.

Uvedený výzkum, který proběhl na Kalifornské univerzitě, použil a zpracoval data z předchozího výzkumu. Vědci při něm využili zobrazovací metodu, která jasně zachycuje účinky meditace na strukturu a hustotu mozkové kůry.

Vědci si zde dali za úkol porovnat data, která dokumentují, v jakém stavu je mozek u pravidelně meditujících lidí ve věku 50 let a více, ve srovnání s lidmi, kteří se meditaci nevěnují.

V obou skupinách bylo 22 žen a 28 mužů, průměrný věk všech účastníků byl 51,4 let.

Skupina meditujících lidí absolvovala během svého života v průměru 20 let meditace – někteří z nich se věnovali meditaci jen 4 roky, ale někteří až 46 let, začali s ní ve velmi raném věku.

Závěr výzkumu Kalifornské univerzity, který byl taky publikován, zní:

„Na tomto místě je třeba podotknout, že uvedený výzkum v malé míře vychází z odhadů, k jakým změnám v mozku by mohlo dojít při dosažení určitého věku.

Výsledky našeho výzkumu se téměř přesně shodují s výsledky předchozího výzkumu, který proběhl ve Všeobecné nemocnici v Massachusetts.

Byly v něm zaznamenány výrazné rozdíly ve stavbě mozku u meditujících lidí ve srovnání s lidmi, kteří se meditaci nevěnují.“

Závěry vědců na téma meditace

Na závěr vědci podávají několik různých vysvětlení, kterými objasňují výsledky svého výzkumu.

1. Meditace pravděpodobně stimuluje růst některých důležitých částí nervové soustavy a také zlepšuje vzájemnou propojenost a součinnost všech nervových drah.

2. Meditace chrání náš mozek a nervový systém před škodlivým působením každodenního stresu. Tímto způsobem zabraňuje našemu organismu v reakcích, které by zvyšovaly riziko jeho zánětu.

Meditace kromě toho podporuje vitalitu telomer (telomery chrání náš genom před postupným rozkladem a tedy stárnutím) a také zabraňuje degenerativním změnám v mozku, které jsou ve vyšším věku poměrně časté.

Toto všechno jsou pádné důvody, proč meditace ve vyspělejších zemích začíná být součástí vyučovacího procesu na školách nebo pracovní doby ve firmách.

Nejnovější zjištění uvedená v tomto článku lze klidně přidat do dlouhého a rostoucího seznamu účinků meditace (a jiných technik zaměřených ke zklidnění a vyjasnění mysli), které jsou pro náš organismus mimořádně prospěšné.

I tento případ můžeme považovat za názornou ukázku toho, že někdy nepotřebujeme vědu na to, aby nám potvrdila něco, co je tradičním kulturám dobře známé už dávno.

Není to poprvé, co moderní věda musela ustoupit starověkému poznání. A určitě to nebude naposled.

Jak meditovat

Velmi rozšířená, ale mylná představa o meditaci je, že při ní musíme sedět v meditačním sedě, resp. že musíme provádět určité speciální úkony, pokud chceme, aby se dostavily nějaké výsledky.

Pravdou však je, že jediné, co musíme udělat, je zaujmout polohu, ve které se cítíme naprosto pohodlně.

Může to být například sed s překříženýma nohama, můžeme si lehnout na postel, pohodlně se usadit na pohovce – vyberme si, co je pro nás nejpohodlnější.

Další mylnou představou o meditaci je, že se máme „pokusit“ vyprázdnit naši mysl. Jeden velmi důležitý aspekt meditace – a je dobré, že ve výše zmíněném výzkumu ho účastníci praktikovali – je „uvědomování si vlastních vjemů, pocitů a stavu mysli, ale bez jejich posuzování.“

Když meditujeme, nesnažme se „vyprázdnit“ naši mysl. To by se nám i tak nikdy nepodařilo. Zcela postačí, když naše myšlenky, pocity, či jakékoliv emoce, které právě v této chvíli prožíváme, necháme volně plynout.

Nikdy je neposuzujme, nerozebírejme, neanalyzujme, nechme je nedotčené, ať klidně přicházejí a odcházejí.

Meditaci pravděpodobně nejlépe vysvětlíme tak, že je to především stav bytí. Na to, abychom „meditovali“ a měli z meditace nějaký užitek, nemusíme sedět půlhodinu v nějakém speciálním sedě.

Samotnou meditaci můžeme provádět i během chůze nebo těsně před usnutím, když už večer ležíme na posteli.

A v průběhu dne můžeme postupně přestat posuzovat naše myšlenky, dokud zcela nezmizí, případně si můžeme také zachovávat stálý vnitřní klid a sebeuvědomování.

V protikladu k běžné představě existuje řada způsobů, jak můžeme meditovat.

Co říká o meditaci známý Osho

„O meditaci bychom měli vědět jednu naprosto základní věc, a sice, že meditaci nedosáhneme žádnou zvláštní technikou.

Takzvané staré techniky a nové vědecké metody neuroterapie, které dokazují příznivý účinek meditace na mozkové vlny, jsou ve skutečnosti stejné.

Meditace však není vedlejším jevem nějaké techniky. Meditace se děje mimo mysl. A mimo mysl se nedostaneme žádnou technikou.“ – Osho

Mohli bychom to shrnout takto – meditace je stav našeho bytí, který u nás ideálně přetrvává během celého dne.

Nicméně, když s meditací jen začínáme, nejjistější bude vymezit si v průběhu dne čas na meditaci. Alespoň 10 až 15 minut.

Tento malý rituál, když si najdeme klidné místo a zaujmeme některou z tradičních meditačních poloh, nám zajistí, že se na chvíli přestaneme ztotožňovat s našimi myšlenkami.

Díky tomu se na chvíli ponoříme do klidné a radostné energie původního vědomí, které má sílu navrátit nám naše zdraví, klid a jasnou mysl.

Zpracovala: Mocvědomí.cz